Zaměstnanec versus OSVČ: Kdo zaplatí více na pojistném a kdo dostane vyšší penzi?

Kateřina Doležalová
4.7
Rubrika: Rádce5 minut čtení

Výše starobního důchodu se různí. Závisí nejen na výši mzdě a době sociálního pojištění.

Výše starobního důchodu se různí. Závisí nejen na výši mzdě a době sociálního pojištění. Rozdíl v penzi také ovlivňuje to, zda jste zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Výpočet starobního důchodu ovlivňuje průměrná měsíční mzda za odpracované roky, tedy osobní vyměřovací základ. Krom toho je nutné brát v potaz i dobu pojištění. Čím vyšší osobní vyměřovací základ je a čím delší je doba pojištění, tím vyšší bude starobní důchod.

Součástí výpočtu důchodu je fixní a variabilní část

Chystáte-li se do důchodu letos, pak počítejte s tím, že výše penze se bude počítat z příjmů a z doby pojištění z let 1986 až 2015. Do doby pojištění se počítá i například rodičovská dovolená či evidence na úřadu práce, ovšem pouze v zákonném rozsahu.

Nejen starobní důchod, ale i invalidní, vdovský či sirotčí, se skládá ze dvou částí, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je stejná pro všechny typy důchodu. Pro rok 2016 je stanovena ve výši 2 440 Kč. Procentní výměra je variabilní složkou a liší se dle doby pojištění a osobního vyměřovacího základu.

OSVČ si mohou odvody na sociální pojištění navýšit

Velké rozdíly u výpočtu starobního důchodu nastávají u zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Výpočet se rozchází u osobního vyměřovacího základu, kdy u zaměstnance se jedná o průměrnou měsíční hrubou mzdu. Ovšem s ohledem na dřívější léta je výsledek přepočítáván koeficientem na současnou výši.

Průměrný vyměřovací základ, ze kterého OSVČ v daných letech platila sociální pojištění, je zároveň osobním vyměřovacím základem. Přesto je stanoven limit minimálního sociálního pojištění. Méně OSVČ platit nemohou, i přestože mají nižší vyměřovací základ. Naopak zvýšit vyměřovací základ a tudíž více platit na sociálním pojištění lze.

Pokud se řadíte mezi ty, kteří v průběhu let střídali podnikání a zaměstnanecký poměr, pak je výpočet kombinací.

Za zaměstnance zaplatí významnou část zaměstnavatel

Ze superhrubé mzdy odvádí zaměstnanec 6,5 % na sociální pojištění a 25 % odvede za zaměstnance zaměstnavatel. Na první pohled se tak zdá, že právě zaměstnanec platí mnohem nižší důchodové pojištění oproti osobě samostatně výdělečně činné. Ta pro rok 2016 odvádí minimálně 1 972 Kč.

Ovšem opak je pravdou. Do platby pojistného je totiž nutné zohlednit i 25% část, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatele. Tudíž právě zaměstnanec je ten, kdo na sociálním pojištění zaplatí více, a tak má nárok na vyšší starobní důchod.