Téma korupce vyvolává dlouhé diskuze, které často končí rozhořčením všech. Nejeden Čech si myslí, že peníze ze státního rozpočtu se rozkrádají.
Téma korupce vyvolává dlouhé diskuze, které často končí rozhořčením všech. Nejeden Čech si myslí, že peníze ze státního rozpočtu se rozkrádají. Avšak je opravdu možné, aby si politici vzali tolik, kolik chtěli zcela bez povšimnutí? A na kolik vlastně korupce v Česku vyjde?
Ekonom Libor Žídka z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně se rozhodl spočítat, na kolik vychází korupce na jednoho daňového poplatníka. Výsledkem budete možná sami mile překvapeni. Rozhodně se nejedná o desetitisícové částky měsíčně.
Korupce stojí až 270 Kč každého daňového poplatníka
Podle docenta Libora Žídka zaplatí jeden daňový poplatník na korupci něco mezi 90 až 270 Kč měsíčně. Výpočet ekonom provedl z celkových státních zakázek, ze kterých dle různých informací odhadoval, kolik se zaplatilo na úplatcích. Vyšlo mu zhruba 7 až 15 % ze zakázky. Výslednou sumu rozdělil mezi daňové poplatníky.
I přes velké zjednodušení docent dodává, že logika věci zůstává zachována. Velká část rozpočtu je vynaložena vždy na povinné výdaje. Tou největší povinnou položkou, která je hrazena ze státního rozpočtu, jsou důchody. U penzí stejně jako z rozpočtu na platy učitelů, soudců, policistů a státních úředníků lze jen stěží něco ukrojit. Tyto výdaje jsou přesně dané a nelze je zpronevěřit.
Ekonom se do studie korupce pustil především proto, že často slýchával o zkorumpovanosti České republiky. Chtěl si za pomoci výpočtů potvrdit názor okolí, nebo se naopak snažit lidem tento většinový názor vyvrátit.
O korupci není možné jen mluvit, zapotřebí jsou i čísla
Proč se tedy stále mluví o korupci, když dle výpočtů naše země není rozkradená? Docent Žídka dodává, že vždy je možné část peněz takzvaně promrhat. I přestože rozpočet peněz určený do zdravotnictví jde z většiny na platy zdravotníků, je možné, že některé peníze se prostě ztratí.
Na druhou stranu ekonom říká, že v žádném případě nechce problematiku korupce zlehčovat. Snaží se pouze podívat se na celou situaci prostřednictvím konkrétních čísel. Mnohdy jsou totiž stížnosti na rozkrádání státních peněz jen planými řečmi bez fakt.
Malá korupce byla doménou socialismu
Korupci je možné rozdělit na malou a velkou. Co se státních zakázek a rozpočtu týká, pak mluvíme o velké korupci. Typickým příkladem je předražená stavba dálnice. Malou korupcí se rozumí uplácení policistů při přestupku či státních úředníků při získávání stavebního povolení.
Dnes mnoho lidí trápí především velká korupce, na kterou si často stěžují. Docent Žídek ale dodává, že malá korupce byla velmi častá za socialismu. Pro tuto dobu bylo charakteristické, že poptávka převyšovala nabídku. Získat něco, co nebylo dostupné, tak často vyžadovalo dát úplatek. Z československého výzkumu z roku 1989 dokonce vyplývá, že takto někoho uplatilo 52 % obyvatel. O velké korupci se toho mnoho z dob socialismu neví, a tak není možné posuzovat, zda nyní veřejní činitelé rozkrádají více či méně. S jistotou je ale možné říci, že nyní se o korupci mluví mnohem více, což je zásluhou svobodných médií.
