Výše důchodu nezávisí jen na výdělcích, roli hraje i doba pojištění. Každý rok navíc se počítá. Víte, co naopak dobu pojištění vůbec neovlivní?
Výše starobní penze nezávisí jen na měsíčních výdělcích, velkou roli hraje i doba pojištění. Každý odpracovaný rok navíc se počítá. Víte, co ale naopak dobu pojištění vůbec neovlivní?
Potřebná doba pojištění se zvyšuje, to, co stačilo lidem odcházejícím do důchodu v roce 2011, o deset let později už nestačí.
Jak se vyvíjela v čase potřebná doba pojištění?
Ten, kdo dosáhl důchodového věku v roce 2011, vystačil si s dobou pojištění 27 let. V roce 2021 už je ale pro odchod do důchodu potřeba „mít odpracováno“ 35 let. Je-li to méně, pak ani řádný důchodový věk nestačí.
Co ovlivňuje výši důchodu?
Měsíční výše starobní penze závisí na dvou faktorech:
- získané době pojištění,
- výši osobního vyměřovacího základu.
Přitom platí rovnice: „Čím vyšší je doba pojištění a osobní vyměřovací základ, tím vyšší je měsíční starobní důchod.“ Do doby pojištění ale samozřejmě nepatří jen skutečně odpracovaný čas, náhradní dobu pojištění navyšuje také například:
- mateřská dovolená,
- vojenská služba,
- péče o jinou osobu ve stupni závislosti.
Co se nepočítá do důchodu?
- Studium
Od roku 2010 studium už nezvyšuje náhradní dobu pojištění, pakliže ale student ke škole i pracuje a odvádí nemocenské pojištění, pak se jeho výdělečná činnost na důchodu odrazí.
- Pasivní příjmy
Život pouze z kapitálového majetku či z nájmu neovlivňuje období potřebné pro důchodové účely. To samé platí i pro ty, kteří žijí pouze z dědictví. Aby došlo k navýšení náhradní doby pojištění, je zapotřebí si platit dobrovolně důchodové pojištění.
- Předdůchod
Nárok na předdůchod samozřejmě existuje, avšak pobírání předdůchodu se nijak neodrazí na penzi. Toto období nepatří do náhradní doby pojištění.
- Péče o dítě ve věku 4 let a výš
Mateřská a rodičovská dovolená se do důchodu počítá, jakmile ale rodiče zůstanou s dětmi doma i po dosažení 4 let věku, důchodové účely už to nijak neovlivní.
- Dlouhodobá nezaměstnanost
Do náhradní doby pojištění se v nezaměstnanosti počítá pouze účast v evidenci na úřadu práce, a to jen v některých případech. Z dlouhodobého hlediska se pro důchodové účely nevyplatí být v nezaměstnaný.
Jak je to s prací na dohody?
Aby brigáda, přivýdělek nebo krátkodobé či dlouhodobé zaměstnání ovlivnilo výši starobního důchodu, je nutné z příjmu odvádět sociální pojištění. Ne vždy jsou ale odvody samozřejmostí. U dohod záleží na výši měsíčního limitu.
- Pro dohodu o provedení práce platí, že odvodům podléhá hrubá měsíční výplata ve výši 10 001 Kč a více.
- Pro dohodu o pracovní činnosti platí, že odvodům podléhá hrubá měsíční výplata ve výši 3 499 Kč a více.
To, co je do limitu, neovlivňuje důchodové účely.
