Ženy si v České republice přijdou měsíčně na méně peněz než muži na stejné pracovní pozici. Podle dat Českého statistického úřadu se jedná v průměru o rozdíl 6 500 Kč měsíčně.
Ženy si v České republice přijdou měsíčně na méně peněz než muži na stejné pracovní pozici. Podle dat Českého statistického úřadu se jedná v průměru o rozdíl 6 500 Kč měsíčně. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je platová diskriminace v Česku velká. Proč tomu tak je?
Na trhu práce se stále setkáváme s obory ryze mužskými a ženskými. Těm ženským pozicím chybí rozhodovací pravomoci a vyšší platy. Ženy jsou často zaměstnány v obchodech jako pokladní, ve školství a ve zdravotnictví. Většinou se jedná o méně placené pozice. Na druhou stranu mnoho žen působí i ve státní sféře, kde se s genderovou diskriminací není možné setkat. Platy zaměstnanců jsou dány tabulkově.
Návrat do reality po mateřské je pro ženy náročný
Kde naopak ženy chybí je střední a vyšší management. Dle personalistů za problémem stojí dlouhá doba nepřítomnosti v práci kvůli mateřské dovolené. V České republice je možné zůstat s dětmi do čtyř let jejich věku, což způsobuje to, že některé ženy zůstávají doma i několik let s dvěma a více dětmi. Návrat do práce je pro ně potom velmi obtížný a mnohdy na původní pozici nemožný, proto se spokojí i s méně penězi. Není totiž výjimkou, že pozice, ze které žena odcházela na mateřskou dovolenou, již vyžaduje mnohem více schopností a navíc o ní musí bojovat s mladšími a sebevědomějšími kolegy.
Bohužel manažerské pozice vyžadují více času než nižší pozice, i proto některé ženy dávají přednost před kariérou právě rodině. Avšak rozhodně ne všechny ženy se vyhýbají časově náročnému zaměstnání. Jsou i takové, které chtějí skloubit kariéru s rodinným životem, přesto jim to není umožněno. Vyšší manažerská místa jim často záměrně nejsou nabízena. Zaměstnavatelé na vyšší pozice raději obsazují muže.
Ženy jsou méně sebevědomé, pomoci by měly kvóty a zveřejnění platů
Průměrná mzda žen není nižší jen kvůli tomu, že mnohdy pracují na hůře placené pozice. Muži berou více i na stejných pozicích. Důvodem je nízké sebevědomí žen. Mnoho soukromých firem má odměňování stanoveno dle vlastních tabulek. Ty jsou pro všechny stejné bez ohledu na pohlaví. Na každou pozici ale nemají stanovenou konkrétní částku, nýbrž pracují s rozpětím. A slova personalistů jsou jasná, ženy si ve většině případů řeknou na dané pozici o méně peněz. Před pohovorem proto HR specialisté doporučují, aby si uchazečky zjistily, jaká je obvyklá měsíční mzda za danou pozici v dané lokalitě, a nebály se dostatečně ohodnotit.
K potlačení platové diskriminace by mohlo pomoci zveřejnění platů a zavedení povinných kvót. Zaměstnavatelé by tak museli rovnoměrně zaměstnávat muže i ženy na určitých pozicích. K tomuto řešení problému se ale řada personalistů staví skepticky a považují toto rozhodnutí za zcela nevhodné. Mzdové politice společnosti by nic smysluplného nepřineslo, naopak by to byl velký zásah do soukromí zaměstnanců. Povinné genderové kvóty zavání pozitivní diskriminací. Výsledkem by byly akorát přibývající pochybnosti o schopnostech zaměstnanců. Navíc jakékoliv příkazy významně naruší podnikatelské prostředí.
