Být prezidentem je „povolání“ snů. Nemusíte nic a můžete všechno. Alespoň tak si někteří funkci nejvyšší hlavy státu představují. Avšak opravdu je tomu tak?
Být prezidentem je „povolání“ snů. Nemusíte nic a můžete všechno. Alespoň tak si někteří funkci nejvyšší hlavy státu představují. Prezident nemůže být trestně stíhán, každý měsíc má na „výplatní pásce“ přes 200 000 Kč a může udělovat milosti, jak se mu zlíbí. Avšak opravdu je tomu tak?
Prezidenta České republiky si letos ve volbách už po druhé zvolíme přímou volbou. O hlavně státu tak rozhodnou lidé.
- První kolo voleb bude probíhat 12. a 13. ledna 2018.
- Druhé kolo voleb bude probíhat 26. a 27. ledna 2018.
Jakmile vyberme jednoho z kandidátů, je jeho povinností složit slib, a to na 1. společné schůzi komor Parlamentu.
Prezident nepodepisuje jen zákony a neuděluje jen amnestii
Slibem to vše začíná, avšak rozhodně nekončí. Prezident má také celou řadu pravomocí, které mu určuje Ústava České republiky. Prezident republiky:
- jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády,
- přijímá demisi a odvolává vládu,
- rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
- podepisuje zákony,
- vyhlašuje volby do Poslanecké Sněmovny i Senátu,
- zastupuje stát navenek,
- je vrchním velitelem ozbrojených sil,
- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání,
- má právo udělovat amnestii.
Pravomocí má prezident mnoho. Celý jejich výčet se nachází v Ústavě ČR v Hlavě třetí – Moci výkonné patřící Prezidentu republiky v článcích 54 až 66.
Za svou „práci“ si i prezident zaslouží odměnu
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí plat prezidenta v roce 2016 činil 219 000 Kč měsíčně. K tomu navíc hlava státu získá:
- 204 000 Kč na zaplacení všech výdajů za administrativu a reprezentaci,
- naturální požitky (služební vozidlo, sídlo),
- finance na úhradu zdravotních služeb,
- doživotní rentu a ochranu po skončení funkce.
Imunita hlavy státu je omezena
I přestože funkce prezidenta není lehkým „povoláním,“ jsou tací, kteří za jeho prací vidí jen podepisování zákonů, milost a imunitu. Avšak i prezident ČR může být trestně stíhán, a to hned ze tří důvodů, kterými jsou:
- velezrada,
- porušení ústavy,
- porušení ústavního pořádku.
V případě trestných činů a jiných deliktů je hlava státu v období funkce nestíhatelná. Pokud se ale prezident proviní jedním ze tří zmíněných důvodů, pak může být odsouzen. V takové situaci zůstává Úřad prezidenta prázdný. Republika bez hlavy státu ale může být i v jiných případech, a to tehdy:
- nesložil-li ještě prezident řádně slib,
- není-li zvolený prezident ze závažných důvodů schopen své funkce.
A jak je to s tou milostí?
Milost není amnestie, jak si někteří myslí. Jsou to dva odlišné pojmy, které je nutné rozlišovat. Zatímco milost se týká obvykle pouze konkrétních pár osob, amnestie je vyhlašována plošně a souhlasit s ní musí i předseda vlády. V obou případech ale jde o zmírnění nebo ukončení trestu vězňů.
