Pracujete na dohodu o provedení práce? Pak byste měli vědět, že ...

27. 10. 2016
DPP, Dohoda o provedení práce, pracovní smlouvy, osoba bez zdanitelných příjmů
Zaměstnání

Dohoda o provedení práce je mnohdy výhodnou alternativou pracovní smlouvy. V příštím roce ale mohou dokonce někteří zaměstnanci očekávat výdaje navíc kvůli vyšší minimální mzdě.

Základním pravidlem dohody o provedení práce (DPP) je odpracovat maximálně 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud podepíšete DPP u více zaměstnavatelů, pak je možné maximální počet hodin odpracovat u každého z nich. Víte na, co si dát pozor při práci na DPP?

Výše odměny a počet zaměstnavatelů ovlivňuje pojistné

U dohody o provedení práce rozhoduje měsíční odměna. Pokud si vyděláte do 10 000 Kč, neplatíte vy a ani zaměstnavatel sociální a zdravotní pojištění. Avšak při výdělku nad 10 000 Kč odvádí zálohy na sociální a zdravotní pojištění jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Pokud pracujete u jednoho zaměstnavatele na dvě DPP, které máte sjednané na rozdílné činnosti, limit se pro platbu pojistného sčítá. V případě dvou dohod o provedení práce pro dva různé zaměstnavatele nikoliv.

Příklad č. 1: Pan Černý vykonává u jednoho zaměstnavatele dvě rozdílné činnosti na dvě DPP. Měsíční odměna u první dohody činí 3 200 Kč, měsíční odměna u druhé dohody činí 7 000 Kč. Jelikož si každý měsíc pan Černý vydělá u jednoho zaměstnavatele 10 200 Kč, musí odvést 4,5 % z výdělku na zdravotní pojištění a 6,5 % na sociální pojištění.

Příklad č. 2: Pan Bílý pracuje u jednoho zaměstnavatele na DPP a měsíčně si vydělá 9 500 Kč. Zároveň podepsal DPP u druhého zaměstnavatele, u kterého jeho měsíční odměna činí 7 000 Kč. Celkem si pan Bílý za měsíc vydělá 16 500 Kč, přesto není povinen odvádět zálohy na zdravotním a sociálním pojištění.

U dohody o provedení práce není nárok nejen na nemocenskou

Na první pohled by se mohlo zdát, že práce na dohodu o provedení práce je výhodná. Avšak pozor! Pokud kvůli měsíční odměně zaměstnanec neodvádí sociální pojištění, pak není ani účasten nemocenského a důchodového pojištění. Tudíž nemá nárok na nemocenské dávky či podporu v nezaměstnanosti. Zároveň se odpracované roky na DPP nepočítají pro důchodové účely.

Příklad č. 3: Paní Bílý si měsíčně u dvou zaměstnavatelů přijde celkem na 16 500 Kč (viz Příklad č. 2). V nemoci však nemá nárok na nemocenské dávky ani u jednoho zaměstnavatele. Zároveň se práce pana Bílého nepočítá do doby pojištění, která je potřebná pro stanovení starobní penze. Od roku 2019 musí každý zájemce o starobní důchod být účasten na pojištění alespoň 35 let. V opačném případě starobní důchod nezíská.

Účast na zdravotním pojištění je povinná vždy

Sociální pojištění není nutné platit, avšak zaměstnanec na jeho absenci doplatí při nemoci a v důchodu. Na rozdíl od sociálního je účast na zdravotním pojištění povinná. Zaměstnanec, který vydělává na dohodu o provedení práce méně než 10 000 Kč a není státním pojištěncem, je u své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Státními pojištěnci jsou například studenti, důchodci nebo ženy na rodičovské dovolené. Pro rok 2016 je výše zdravotního pojištění pro OBZP stanovena na 1 337 Kč za měsíc. V roce 2017 bude činit 1 485 Kč měsíčně. Výše zdravotního pojištění se odvíjí od výše minimální mzdy.

Příklad č. 4: Nyní je výše minimální mzdy stanovena na 9 900 Kč. Zdravotní pojištění pro OBZP ve výši 1 337 Kč tak činí 13,5 % z hrubé minimální mzdy. V příštím roce bude pojistné vypočítáno jako 13,5 % z 10 000 Kč, což je zmiňovaných 1 485 Kč. Minimální mzda se v roce 2017 zvýší o 1 100 Kč, což znamená, že zdravotní pojištění pro OBZP se zvýší o 485 Kč.

 
Přidejte si nás na Facebook Získávejte přehled výhodných nabídek
Četli jste o nás v těchto médiích:
Nejvýhodnější nebankovní půjčka pro každého! Půjčka do 8 000 Kč nebo Půjčka až 200 000 KčX