Pracovním úrazem či nemocí z povolání si nepohoršíte. Nižší výdělky dorovná úrazová renta

Kateřina Doležalová
5.0
Rubrika: Rádce5 minut čtení

Nemůžete pracovat kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání? Pak máte nárok na odškodnění. Kdo přesně může o úrazovou rentu žádat a v jaké výši?

Nemůžete pracovat kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání? Pak máte nárok na odškodnění. Zaměstnavatel by vám měl vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Kdo přesně může o úrazovou rentu žádat a jak vysokého odškodnění se domáhat?

Zaměstnanec má nárok na odškodnění za újmu, která je mu způsobena:

  • pracovním úrazem,
  • nemocí z povolání.

Právě pro tyto případy musí být každý zaměstnavatel povinně pojištěný. Zaměstnanec má pak právo pobírat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada se vyplácí tehdy, pokud pracovník:

  • musí změnit zaměstnání,
  • nemůže pracovat stejně jako dřív.

Znamená to, že zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání se musí dohodnout na zkráceném pracovním úvazku za nižší mzdu. Nárok na náhradu vzniká i v případě, že nedojde k úplné pracovní neschopnosti.

Pakliže zaměstnanec pokračuje v alespoň částečném zaměstnání, náleží mu náhrada ve výši dorovnání rozdílu výdělku, tedy rozdíl mezi průměrnou mzdou před pracovním úrazem či nemocí z povolání a výdělkem současným. K němu lze připočítat i invalidní důchod, pakliže je pobíraný kvůli stejnému důvodu.

Příplatky výši náhrady neovlivní!

Jestliže si zaměstnanec vydělá díky svému pracovnímu úsilí více, není k tomuto výdělku přihlíženo. Například příplatky za přesčas se do výdělku, který je rozhodný pro úrazovou rentu, nepočítají.

Nižší výdělky vyšší rentu nezajistí!

Pokud si zaměstnanec svou vinou vydělá méně než jeho kolegové na stejné pozici, nemá nárok na dorovnání renty. Za průměrný výdělek je považován ten, který pobírají ostatní zaměstnanci.

Stejně tak není možné, aby zaměstnanec bez udání vážných důvodů odmítl nastoupit do zaměstnání. V takovém případě mu náleží náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, který by získal při nástupu do daného zaměstnání. 

Valorizace renty se netýká všech. Kdo na ní nemá nárok?

Pamatováno je i na valorizaci renty. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může poškozenému náležet po dobu několika let. Pracovník na ní má nárok až do 65 let. Kvůli rostoucím výdělkům i nákladům na život se tak renta pravidelně na začátku roku valorizuje.

Na valorizaci renty ale nemají nárok všichni. Ti, kteří novou práci po pracovním úrazu či nemoci z povolání neseženou a skončí na úřadu práce, se valorizace náhrady nedočkají. Tomu by ale už brzy mohl být konec. Pro toho, komu chybí takzvaný „poúrazový výdělek“ pro přepočet, by jako aktuální výdělek měla platit minimální mzda.

V současné době se problémem zabývá Poslanecká sněmovna, zda se tedy výpočet valorizace renty do budoucna změní, je zatím v rukách poslanců.