Úrazy i nemoci z povolání jsou čím dál častější, dnes už navíc nejde jen o fyzické problémy. Na co má zaměstnanec nárok?
Úrazy i nemoci z povolání jsou čím dál častější, dnes už navíc nejde jen o fyzické problémy, ale často také o ty psychické. Na co má zaměstnanec nárok, když ho práce zničí na tolik, že už v ní nemůže pokračovat?
Povinností každého zaměstnavatele je být pojištěn, a to pro případ:
- nemoci z povolání,
- pracovního úrazu.
Zatímco nemoc z povolání zaměstnance obvykle postihuje pozvolna delší dobu, pracovní úraz je náhlejšího charakteru. Pojištění, které je zákonem dané, pak slouží k pokrytí nákladů spojených s nemocí či úrazem. Odškodnění může být buď ve formě:
- jednorázového odškodnění,
- nebo renty.
Kdy je nárok na jednorázové odškodnění?
Do jednorázového odškodnění patří:
- náhrada za bolest,
- náhrada za ztížení společenského uplatnění.
Pakliže dojde k tělesnému či duševnímu strádání při škodné události na zdraví a v průběhu léčby, má poškozený nárok na takzvané bolestné. V případě trvalých zdravotních následků, které se negativně promítnou do různých životních oblastí, náleží zaměstnanci náhrada za ztížení společenského uplatnění. Co se týká výše odškodnění, tu vždy stanovuje lékař.
Kdy je nárok na rentu?
Renta neboli dorovnání výdělku může být dvojího typu, a to:
- dorovnání výdělku po dobu pracovní neschopnosti,
- dorovnání výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Skončí-li zranění v práci či nemoc z povolání pracovní neschopností, pak zaměstnanec:
- první tři dny pracovní neschopnosti nedostane ani korunu,
- od 4. dne vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel,
- od 15. dne vyplácí nemocenské dávky stát.
Náhrada mzdy i nemocenské dávky jsou samozřejmě nižší než mzda, zaměstnanec tak má nárok po dobu pracovní neschopnosti na dorovnání výdělku.
Pakliže po ukončení nemocenské se nemůže zaměstnanec vrátit na stejné místo a musí nastoupit na jinou pozici s nižší mzdou, má poškozený nárok na dorovnání výdělku i po skončení pracovní neschopnosti. Takzvanou úrazovou rentu pobírají také ti, kteří nemohou nadále pracovat a odchází do invalidního důchodu. Renta je vyplácena do 65 let.
Co se stane s odškodněním, když pracovní úraz končí smrtí?
Některé případy nekončí jen pracovní neschopností nebo trvalými následky, bohužel jsou i takové případy, které končí smrtí zaměstnance. V této situaci mají nárok na náhradu při úmrtí pozůstalí. Ti mohou po zaměstnavateli vyžadovat zaplacení účelně vynaložených nákladů:
- na léčbu,
- na pohřeb,
- na hřbitovní poplatky,
- na zřízení pomníku.
Dále mohou pozůstalí žádat náhradu věcné škody a na odškodné ve výši minimálně 240 000 Kč má nárok také:
- manžel či manželka,
- registrovaný partner či partnerka,
- nezaopatřené děti.
Pakliže po zesnulém zbyl někdo, kdo na něm byl závislý, ať už děti nebo invalidní rodiče, mají tyto osoby nárok na rentu jako náhradu výživného.
