Cílem elektronické evidence tržeb je snížit podíl šedé ekonomiky. Opravdu ale dokáže nový systém výběru daní jednou provždy donutit všechny podnikatele platit daň?
Cílem elektronické evidence tržeb je snížit podíl šedé ekonomiky. Opravdu ale dokáže nový systém výběru daní jednou provždy donutit všechny podnikatele platit daň? Jak si šedá ekonomika v České republice stojí ve srovnání s ostatními zeměmi EU?
Šedá ekonomika v Česku je podprůměrná
Šedá ekonomika jde ruku v ruce s neplacením daní. Jedná se o tu část ekonomiky, která je nelegální. Kromě krácení daní do šedé ekonomiky spadají i bartrové obchody, praní peněz či sousedské výpomoci.
S přesností nelze říci, jak je šedá ekonomika velká, velikost lze pouze odhadnout pomocí nejrůznějších metod, mezi které patří dotazníky, měření spotřeby elektřiny, sledování pracovního trhu nebo odhad monetárních veličin.
Šedá ekonomika v České republice tvoří odhadem jednu šestinu hrubého domácího produktu. V roce 2015 v Rakousku podíl šedé ekonomiky na HDP činil 8,2 %, zatímco v Bulharsku 30,8 %. Česká republika je na tom ve srovnání s ostatními členskými státy celkem dobře, její podíl 15,1 % je spíše podprůměr.
Na kolik si z šedé ekonomiky přijde jeden Čech?
Na šedou ekonomiku můžeme pohlédnout i z trochu jiného soudku. Není nutné ji vyjadřovat pouze podílem na hrubém domácím produktu, ale i takzvaným šedým výdělkem. Podle dat z roku 1999 až 2012 si každý Čech průměrně za rok vydělal z šedé ekonomiky 1 300 euro, což je zhruba 32 000 Kč.
I přestože tato částka se na první pohled zdá vysoká, v evropském srovnání je opak pravdou. Česká republika se tak umístila na čtvrtém místě od konce ve velikosti šedé ekonomiky přepočítané na výdělek v eurech na jednoho obyvatele za rok.
Na posledních místech s 936 eury je Slovensko, s 805 eury Bulharsko a se 774 eury Rumunsko. V těchto státech je výše šedé ekonomiky na jednoho obyvatele nejmenší.
Regulace podnikatelů šedé ekonomice nahrává
V České republice nejvíce bují šedá ekonomika ve stavebnictví, dále je velký podíl šedé ekonomiky také ve velkoobchodu, maloobchodu a v opravě vozidel. V těchto oblastech tvoří nelegální ekonomika 1,5 až 1,8 % podílu na HDP. Ve výrobě je to poté 1 %, v ubytovacích a stravovacích službách 0,8 % a v zemědělství, lesnictví a rybolovu 0,7 %.
Podíl šedé ekonomiky v EU klesá, stejně tak i v České republice. Pozitivní trend ale může ohrozit nevyvážený a neefektivní daňový systém a rostoucí míra zdanění. Naopak pokles podporuje rostoucí životní úroveň, čím dál větší oblíbenost bezhotovostních plateb a mimo jiné také rostoucí HDP.
V Česku by nyní mělo dojít k utlumení šedé ekonomiky díky EET. Avšak elektronická evidence tržeb se řadí mezi další regulace podnikatelů. Mnozí proti novému systému výběru daní protestují a mají za to, že právě větší regulace podnikatelského prostředí povede k opaku, tedy k navýšení podílu nedaněných aktivit. To, zda EET přinutí neplatiče daně odvádět státu daň, ukáže až budoucnost.
