Nesedí vám na výplatní pásce částka? Pokud je nižší, jistě se ozvete. Je ale vaší povinností informovat o vyšší výplatě?
Nesedí vám na výplatní pásce částka? Pokud je nižší, jistě se ozvete. Pokud je ale vyšší, pak možná budete dlouho váhat, zda účetní na chybu upozornit. Je vůbec vaší povinností o vyšší výplatě informovat?
Chyby se v životě stávají, a to i mzdovým účetním. Avšak nejen ty mohou za to, že vám na bankovním účtu přistane jiná částka než ta, kterou očekáváte. Špatnou výši úkolové mzdy může nahlásit i mistr, stejně tak nadřízený vám může špatně napočítat odpracované hodiny.
- Dostali jste míň peněz, než jste měli? Ozvěte se!
- Dostali jste víc peněz, než jste měli? Sami na chybu upozornit nemusíte.
- Dostali jste více peněz, než jste měli, a tak vás zaměstnavatel žádá o vrácení přeplatku? Vrátit ho můžete i nemusíte, záleží na konkrétní situaci.
Bezdůvodné obohacení se trestá
Zákoník práce říká, že zaměstnanec musí peníze vrátit, pokud: „věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peníze nesprávně určené nebo omylem vyplacené.“ V takovém případě jde totiž o takzvané bezdůvodné obohacení. Jestliže se tak na úkor svého šéfa obohatíte o peníze, na které nemáte právo, musíte je vrátit. Zaměstnavatel po vás přeplatek může vyžadovat ještě tři roky od doby, kdy byla nesprávná mzda vyplacena.
Nikde však není přesně dáno a ani psáno, v jakých konkrétních situacích musí k vrácení peněz dojít.
- Každý případ je nutné posuzovat individuálně.
- Povinností zaměstnavatele je dokázat, že právo je na jeho straně.
- Povinností zaměstnance je dokázat, že bral v dobré víře a že nevěděl, že peníze jsou nesprávně účtované.
A jaká je praxe u soudu?
Jelikož zaměstnavatel se může dožadovat vrácení přeplatku do tří let a jelikož v některých případech byla neprávem vyšší mzda vyplácena po dobu několika měsíců, řeší některé nastalé situace soud.
Příklad č. 1 - (Ne)platná výpověď a neprávem vyplacená náhrada mzdy
Zaměstnanec dostal výpověď, se kterou nesouhlasil. V rámci soudního řízení mu bylo dáno za pravdu, že byl propuštěn protiprávně, a proto zaměstnavatel musel zaměstnance vyplatit. Zároveň se také obrátil na Nejvyšší soud, který rozhodl o znovuobnovení procesu. Výsledkem bylo, že zaměstnanec byl propuštěn po právu, protože šidil. Náhradu mzdy tak musel zaměstnanec vrátit, což se mu nechtělo, i přestože věděl, že ji dostává neprávem. Nelze tedy říct, že jednal v dobré víře. Soud rozhodl, že náhradu mzdy, kterou získal jako odškodnění za neplatnou výpověď, musí vrátit.
Příklad č. 2 - (Ne)znalá účetní a vyplacená mzda v hrubém
Zaměstnavatel omylem vyplatil účetní náhradu mzdy v hrubém. Ze mzdy zapomněl srazit zdravotní a sociální pojistné a daň z příjmů. Peníze na odvody a daň chtěl posléze vrátit, k čemuž se účetní neměla. O sporu rozhodoval soud, který dal za pravdu zaměstnavateli. Podle soudu zaměstnankyně nepřijala peníze v dobré víře, jako účetní musela vědět, že jí mzda byla vyplacena v hrubé výši.
