Do roku 2013 nedocházelo k výraznému zvyšování minimální mzdy. Naopak od roku 2013 si zaměstnanci s minimální mzdou polepšili v relativně krátké době o 3 000 Kč.
Do roku 2013 nedocházelo k výraznému zvyšování minimální mzdy. Naopak od roku 2013 si zaměstnanci s minimální mzdou polepšili v relativně krátké době o 3 000 Kč. Tento nárůst ale v žádném případě nemusí být konečný. Jak to s minimální mzdou půjde do budoucna? Dostanou zaměstnanci přidáno?
Ještě v roce 2013 činila minimální mzda 8 000 Kč. V roce 2017 již zaměstnanci s minimální mzdou pobírají 11 000 Kč. S každým navýšením ale přichází i obavy z neblahých ekonomických dopadů.
Podle základního pravidla, které nechybí v žádné učebnici mikroekonomie, dojde s růstem minimální mzdy k poklesu poptávky po práci. Česká republika však tuto poučku nepotvrzuje, za poslední tři roky nedošlo k propouštění. Naopak nezaměstnanost v Česku stále klesá.
Důsledkem vysoké minimální mzdy bude vyšší nezaměstnanost
To, že teorie, která se učí ve školách, nefunguje, není podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly pravda. Nárůst nezaměstnanosti lze očekávat až tehdy, bude-li minimální mzda v bodě zlomu, tedy zhruba okolo 20 000 Kč.
Proti tomuto bodu zlomu je však řada ekonomů. Podle Lukáše Kovandy z finanční skupiny Roklen nelze žádnou takovou částku ani stanovit. Ekonomika je stále v pohybu, a tak není jisté, zda by takový nárůst minimální mzdy unesla. Vše by samozřejmě záleželo na konkrétním vývoji.
Analytik Akcenty Miroslav Novák míní, že k navýšení nezaměstnanosti by nejspíš došlo mnohem dříve, než při minimální mzdě 20 000 Kč. Zapotřebí je nezapomínat i na další zaměstnance. S růstem minimální mzdy by museli růst také ostatní mzdy.
A takový skok by poznamenal i konkurenceschopnost České republiky. Průměrná mzda by při minimální mzdě 20 000 Kč činila zhruba 35 000 Kč. V neposlední řadě ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje, že by velké navýšení mohlo mít za následek nahrazení nekvalifikovaných zaměstnanců automaty.
Nárůst mezd pročistí trh a potlačí sociální problémy
Přestože mnoho odborníků je proti vysoké minimální mzdě, ekonom a vedoucí Oddělení strategií a trendu EU při Úřadu vlády Aleš Chmelař je přesvědčen o opaku. Podle něj by vysoká minimální mzda pročistila trh. Ten zaměstnavatel, který by neměl na zaplacení svých zaměstnanců, by skončil, ti, kteří by si 20 000 Kč jako minimální mzdu mohli dovolit, by nabrali zajisté i nové posily. Celý proces zvyšování by však musel být postupný.
Stejně tak s vysokou minimální mzdou souhlasí i ekonom Jiří Šteg, podle kterého nízká úroveň minimální mzdy stojí za mnoha sociálními a ekonomickými problémy.
Na druhou stranu někteří ekonomové upozorňují na to, že vysoká minimální mzda může mít neblahý dopad nejen na určité obory, ale i věkovou skupinu. V tomto případě jsou nejvíce ohroženi mladí lidé.
