Kolik si Češi spoří na důchod a jak ovlivnila pandemie vnímání našich financí?
Česká bankovní asociace měřila úroveň finanční gramotnosti v Česku. Oproti roku 2020 jsme si bohužel pohoršili. Co vše z průzkumu vyplynulo?
Česká bankovní asociace stejně jako minulý rok měřila úroveň finanční gramotnosti v Česku. Oproti roku 2020 jsme si bohužel pohoršili o šest bodů. S výsledkem 55 bodů jsme se dostali zpět do minulosti. Co vše z průzkumu vyplynulo?
Největší potíže Čechům dělá výhodnost úvěrů, v této oblasti se vyzná pouhá třetina populace. Přitom v minulém testu si s touto otázkou dokázalo poradit více jak 40 % respondentů. Nejhůře na tom pak jsou lidé:
- se základním vzděláním,
- s vyučením.
Pokles finančních znalostí experti přisuzují koronavirové pandemii, která nás nutí řešit jiné životní situace, než ty související s penězi. K financím se řada lidí dostane jen v rámci rodinného rozpočtu, jakákoliv další snaha o sebevzdělání v této oblasti aktuálně upadá.
Jak ovlivnila pandemie vnímání našich financí?
Jednou z otázek České bankovní asociace byla, zda ovlivnila pandemie koronaviru naše uvažování o financích? I přes klesající finanční gramotnost, je dobrou zprávou, že dvě třetiny populace odpověděly „Ano.“ Covid-19 nás přiměl více uvažovat o penězích.
- 11 % lidí uvedlo, že chce začít pravidelně spořit.
- 29 % respondentů odpovědělo, že pandemii zvládají, přesto ale chtějí o financích do budoucna více přemýšlet.
- 32 % populace chce lépe plánovat své výdaje a mít o nich přehled.
Jednu třetinu Čechů pak pandemie po finanční stránce nijak neovlivnila, situaci sami zvládají. A zhruba 1 % dotázaných odpovědělo, že nevidí důvod, proč by měl koronavirus ovlivnit jejich uvažování o financích, v případě potíží totiž spoléhají na pomoc státu.
Kolik si Češi spoří na důchod?
Z průzkumu vyplynulo i to, že na důchod si spoří málo Čechů, a to ani ne polovina. Ti, kteří se na penzi finančně připravují, pak stranou odkládají nejčastěji do 1 000 Kč.
Na nečekané výdaje si tvoří finanční rezervu necelých 60 % dotázaných, obvykle do částky 2 500 Kč měsíčně. S železnou zásobou by pak přečkala výpadek příjmu jeden měsíc pětina lidí, čtvrt roku by zvládlo 27 % populace. Přitom odborníci radí, aby finanční rezerva pokryla alespoň šest měsíců, jen tak se lze vyhnout unáhlenému jednání ve stresu a finanční tísni.
A na co si tedy nejvíce odkládáme stranou?
- 59 % lidí na tvorbu finanční rezervy pro případ nečekané události či výpadku příjmů
- 43 % lidí na stáří
- 35 % lidí na dovolenou a zážitky
- 30 % lidí na konkrétní zboží (telefon, auto, pračka, sušička, ...)
- 25 % lidí na bydlení
- 8 % lidí na vzdělání
Dobrou zprávou je, že pandemie poukázala na to, že lidé umí hospodařit. Češi omezili spotřebu, velké nákupy odložili a naučili se využívat více online srovnávače, které jim dokážou uspořit nemalé částky, a to ať už se jedná o srovnávač zboží, bankovních produktů nebo finančních, mobilních či energetických služeb.
