Jakoby, ehm, myslím, nejde to: Slova, na která v práci zapomeňte

Kateřina Doležalová
4.9
Rubrika: Rádce5 minut čtení

Myslíte si, že v zaměstnání jsou důležité jen vaše činy? Ano, to jak pracujete, je pro vašeho šéfa rozhodující, ale mnohdy to nemusí stačit.

Myslíte si, že v zaměstnání jsou důležité jen vaše činy? Ano, to jak pracujete, je pro vašeho šéfa rozhodující, ale mnohdy to nemusí stačit. Zapotřebí je k dobrému výkonu přidat i správná slova.

To, co a jak říkáte, ovlivňuje váš vztah s kolegy i se zaměstnavatelem. Jakmile věty vyplňujete slovy typu „prostě, jakoby a tak“, jste ihned zařazeni do škatulky nejistých. A pokud často váháte a myslíte si něco, pak vás budou ostatní považovat za nesebevědomé. Jak konkrétně tato slova škodí? A jaká další by měla být na seznamu zakázaných?

Buďte sebejistí a mluvte bez vaty

Omezit takzvaná vyplňovací slova se snaží učitelé u dětí již na základní škole. Jestliže za každým slovem řeknete prostě a vysvětlujete pomocí slůvka jakoby, nebudete nejspíš patřit k těm nejlepším vypravěčům. Mnohdy tato výplň stojí za nervozitou a nerozhodností člověka. Přitom ale stačí mluvit, mluvit, mluvit a brzy budete mluvit bez váhání a bez nepříjemného „ehm.“

Naučte se mluvit bez vaty a sami uvidíte, že kolegové na vás budou nahlížet jako na nového člověka a pro šéfa budete zaměstnancem na pravém místě. Najednou budete působit sebejistě, rozhodně a schopně.

V zaměstnání zapomeňte na předponu „NE“

To, že jste na vážkách, neprozradí jen vyplňovací slova, ale i řada dalších slov a sousloví, mezi které patří:

  • nevím,
  • nemohu,
  • nejde to,
  • není to možné,
  • není to moje vina,
  • není to moje práce,
  • není to dobrý nápad.

Všechny tyto příklady spojuje předpona „ne“ a té je vhodné se v práci raději vyhýbat. Jestliže nevíte, pak raději řekněte, že na řešení pracujete, nebo se zeptejte, kde a jak byste mohli nejlepší řešení hledat. Stejně tak v práci nikdy nevyslovujte, že to nejde. Snažte se vymyslet, jak to půjde. Požádejte o pomoc, delegujte problém na kompetentnější osoby a podobně.

Nikdy v zaměstnání neshazujte vinu na druhé a rozhodně se nevymlouvejte. Mohli by vás kolegové považovat za netýmového hráče. Mnohem lépe uděláte, když řeknete něco ve stylu: „Zjišťuji, co se opravdu stalo.“

Nejen při brainstormingu a na poradách neznevažujte ničí nápad. Nesvědčí to o špatném nápadu někoho druhého, ale o tom, že zbrojíte proti inovacím a novým myšlenkám. Než unáhlené shazování, raději se zeptejte, jak danou ideu uplatnit v praxi?

Myslet a zkoušet se v práci nehodí

V neposlední řadě se v zaměstnání vyhněte slovům, jako jsou:

  • myslím si,
  • zkusím to.

Myslet si nevyznívá nejlépe. Mnohem lépe uděláte, když řeknete: „domnívám se nebo věřím,“ obě slova působí sebevědoměji a rozhodně ne tolik váhavě. Stejně tak mnoho parády v zaměstnání neuděláte se slovem „zkusím to.“ Zkoušet si můžete doma, ale v práci kolega, nadřízený i šéf chce jasně vědět, zda daný úkol zvládnete.

A nakonec pamatujte na správné vyjádření vaší myšlenky. Jestliže chcete o něco poprosit, pak neříkejte: „Rád bych vás poprosil o pomoc na tomto projektu,“ ale řekněte: „Pomůžete mi, prosím vás, s tímto projektem?“ Stejně tak nechtějte děkovat: „Chtěl bych vám poděkovat za pomoc,“ ale rovnou děkujte: „Děkuji vám za pomoc.“