Jak probíhá insolvence?

Kateřina Doležalová
4.5
Rubrika: Rádce5 minut čtení

Vysoká míra zadlužování a konzumní život založený na spotřebitelských úvěrech vede čím dál více osob nejn do finanční, ale i životní tísně.

Vysoká míra zadlužování a konzumní život založený na spotřebitelských úvěrech vede čím dál více osob nejn do finanční, ale i životní tísně. Nejhorším řešením je naprostá nečinnost dlužníka či financování dosavadních úvěrů dalšími, mnohdy nebankovními, půjčkami. Tíživou situaci lze však řešit také insolvencí.

Kdy dochází k insolvenci?

K insolvenci neboli úpadku dlužníka dochází podle insolvenčního zákona dvěma způsoby. Platební neschopností a předlužením. První zmíněná platební neschopnost nastává u dlužníka v době, kdy není schopen splácet své závazky nejméně dvěma rozdílným věřitelům, u kterých má závazky třicet a více dnů po lhůtě splatnosti.

Zatímco k předlužení dochází v době, kdy má dlužník více rozdílných věřitelů a celková výše jeho závazků je vyšší než hodnota jeho majetku. V obou případech může fyzická osoba zažádat soud o úpadek. Při podání žádosti je však nesmírně důležité jednat nejen rychle, ale hlavně i pečlivě. Řádně vyplnit všechny předepsané formuláře, které se vážou k návrhu na insolvenci a doložit veškeré povinné přílohy, z nichž většina musí být úředně ověřena.

Mezi povinné přílohy patří seznam vlastněného majetku včetně pohledávek, seznam závazků včetně věřitelů, uvedení veškerých příjmů za poslední tři roky, výpis z rejstříku trestů a mnohé další. Jestliže dlužník nedodá nebo špatně vypracuje přílohy, způsobuje si tím zbytečné průtahy a ve většině případů také zcela zamítnutí návrhu o úpadku.

Jak insolvence probíhá?

Insolvence fyzických osob probíhá dvěma základními způsoby, kterými jsou oddlužení nebo konkurs. Při vyhlášení konkursu na fyzickou osobu soud exekučně zabaví veškerý movitý i nemovitý majetek dlužníka, který následně zpeněží. Ze získaných financí následně uspokojí věřitele. Podmínkou konkursu je uhrazení závazků v celé své výši.

Pro dlužníka výhodnější řešení představuje institut oddlužení. Oddlužením může dlužník uhradit pouze 30 % všech svých závazků. Tato minimální hranice však není samozřejmostí. Soud určí, zda úhrada bude provedena formou splátkového kalendáře nebo prodáním majetku. Soud vždy přihlíží k 100% úhradě závazků, je-li to možné. Oddlužením se zastaví veškeré navyšování dluhu o úroky, smluvní pokuty a náklady spojené s vymáháním. Stát zároveň dlužníka v insolvečním oddlužení chrání před exekutory. Před podáním návrhu o insolvenci by každý dlužník měl dobře zvážit veškerá pozitiva i negativa, která s sebou insolvence přináší. Tento institut je posledním možným řešením při neschopnosti splácet své závazky.