Většina obyvatel má o živnostnících značně zkreslené představy.
Leckdo živnostníkům závidí, že se topí v penězích, veškeré náklady včetně osobních si odečtou z DPH, nebo že jsou pány svého času. Jenže málokdo vidí, že živnostník pro uživení nepracuje pouze 6 nebo 8 hodin, ale klidně i 12 a více. Na 6 nevýhod OSVČ se právě podíváme.
1. Neplacená dovolená
Co si živnostník nevydělá, to nemá. Zákonem stanovená placená dovolená v minimální délce 4 týdnů je benefitem všech zaměstnanců zaměstnaných na hlavní pracovní poměr. Pokud si chce živnostník oddechnout, nikdo mu žádnou dovolenou nezaplatí. Dovolená pro živnostníka tak většinou znamená podstatnou ztrátu na výdělku.
2. Činnosti, které nepřináší peníze
Ne po celou pracovní dobu je OSVČ produktivní a vydělává peníze. Do času stráveného prací patří shánění zakázek, vyřizování administrativy, fakturování, vymáhání pohledávek a sledování legislativních změn, které živnostníkovi nikdo neproplatí.
Srovnejte si půjčky online a vyberte si tu nejvýhodnějšíPorovnat půjčky
3. OSVČ nezná pevnou pracovní dobu
Na standardní čtyřicetihodinový pracovní týden u OSVČ zapomeňte. Je-li mnoho zakázek, pracuje se do dlouhých večerních hodin a mnohdy i o víkendech. Prodlení ve smluvených termínech může totiž přijít pěkně draho, a to jak finanční sankcí ujednanou ve smlouvě, tak i ztrátou zákazníka.
4. Nemocenská bez náhrad
Jste zaměstnancem a jde na vás chřipka? Normální je jít k lékaři a zůstat na nemocenské s náhradou mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenské dávky, v případě, že si platí nemocenské pojištění, až od 15. dne nemocenské. Tudíž pokud živnostník nechce mít ztrátu na výdělku, pak většinu nemocí přechází.
5. Minimální starobní důchod
Přestože živnostník řádně platí odvody na důchodovém pojištění a je minimálně závislý na státu, má také oproti zaměstnancům podstatně nižší starobní, případně invalidní důchod. Zaměstnancům se totiž do důchodového pojištění započítávají také odvody, které za ně platí zaměstnavatel.
6. Rozhodování a ručení za svá jednání nese živnostník výhradně sám
Živnostníci jsou plně zodpovědní za svá správná, ale i špatná rozhodnutí výhradně sobě samým. Zároveň za všechny způsobené škody ručí živnostník celým svým majetkem, zatímco zaměstnanec je standardně odpovědný maximálně do 4,5 násobku své průměrné mzdy. Podnikatel zároveň ručí za všechny své závazky, přijímá na sebe riziko podnikání a je vystavován prodlení ve splatnosti faktur od svých zákazníků.
