Život je nevyzpytatelný a nikdy člověk neví, zda nebude potřebovat péči druhých. I na tyto situace myslí stát a vyplácí lidem příspěvek na péči.
Život je nevyzpytatelný a nikdy člověk neví, zda nebude potřebovat péči druhých. I na tyto situace myslí stát a vyplácí lidem, kteří se neumí sami o sebe postarat z důvodu vážné nemoci či úrazu, příspěvek na péči. V jaké výši a jak o příspěvek zažádat se dozvíte v dnešním článku.
Na příspěvek na péči mají nárok všichni, kteří s přibývajícím věkem se stávají nemohoucí. Zároveň ale i lidé, kteří z důvodu vážné nemoci či úrazu jsou nesoběstační. Podmínkou příspěvku je, aby špatný zdravotní stav nemocného trval minimálně po dobu jednoho roku a aby lékaři nepředpokládali zlepšení.
Žádost posuzuje úřad práce, posudkový lékař i úředníci
Žádost o příspěvek je zapotřebí podat na úřadu práce. Žádost podává osoba, která o dávku žádá, v případě nezletilých a nesvéprávných osob pak zákonný zástupce. Úřad práce rozhoduje o přiznání příspěvku na základě posudku od lékaře z České správy sociálního zabezpečení.
Lékař vychází z dokumentace praktického lékaře. Ten pokud nemá všechny potřebné zprávy od odborných lékařů, snižuje šanci na přiznání dávky. V případě kladného posouzení dávku vyplácí úřad práce.
Avšak jen posouzení lékařů nestačí, důležitou roli v rozhodování hrají i úředníci. Ti rozhodují o výši dávky podle deseti základních životních potřeb člověka. Stačí, aby žadatel nezvládl sám jeden úkon z dané základní životní potřeby, a ihned je tato potřeba brána za nezvládnutou.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. vymezuje schopnosti, které je zapotřebí zvládat v rámci 10 základních životních potřeb:
a) Mobilita
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.
b) Orientace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.
c) Komunikace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.
d) Stravování
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.
e) Oblékání a obouvání
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.
i) Osobní aktivity
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
j) Péče o domácnost
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.
Státní dávka slouží k zaplacení péče, a to ať už u osob blízkých nebo u profesionální pečovatelské služby.
Změny v péči je nutné hlásit do osmi dnů
Příspěvek je vyplácen každý měsíc úřadem práce. Nejste-li spokojeni s rozhodnutím úřadu, pak můžete podat odvolání, a to do 15 dnů od přijetí verdiktu. Odvoláním se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jestliže nebudete spokojeni ani s rozhodnutím MPSV, pak je možné se do dvou měsíců obrátit na krajský soud, nebo zkusit podat žádost znovu na úřadu práce.
Pokud v průběhu péče dojde ke zhoršení stavu, je možné zažádat o zvýšení příspěvku. Tento proces opět řeší úřad práce, posudkový lékař a sociální pracovníci, kteří znovu přehodnocují výše zmíněné základní životní potřeby.
Úřadu práce je zapotřebí hlásit i změny týkající se pobytu. Pokud člověk, který pobírá příspěvek na péči, tráví celý měsíc v nemocnici, nemá na dávku nárok. Stačí však jeden den doma a nárok opět vzniká. Změny je nutné oznámit úřadu do osmi dnů.
